|
webmaster
|
..
Články
a dokumenty
- 20 -
.
.
Informuje
nás starosta pravdivě?
.
Noviny Žďárské
radnice ve svém srpnovém čísle roku 2009 uveřejnili článek s názvem „Cílem
je vylepšit dopravní situaci“ s podtitulkem Na aktuální téma se starostou
Jaromírem Brychtou.
V článku se
starosta města vyjadřuje ke dvou stěžejním otázkám řešení dopravy ve městě.
Tou první je, jak je možné, že Žďár již dávno nebuduje obchvat jako menší
města či obce. Tou druhou je vybudování vnitřního komunikačního propojení
tzv. malého obchvatu Pod vodojemem.
Nebudování
obchvatu města, který považují 3/4 obyvatel města za nejpotřebnější dopravní
stavbu, zdůvodňuje tím, že „např. Čáslav, Moravské Budějovice či Havlíčkův
Brod mají daleko vyšší průjezdnost, až 40 tis. aut za 24 hodin, zatímco
Žďár má průjezdnost na výjezdech 10 tis.“ a „stát na obchvaty měst s takovou
frekvencí dopravy nemá finance“.
K tomu je
nutné uvést, že tento argument, který starosta velmi často používá, je
nepravdivý a pravda proč se obchvat nebuduje je úplně někde jinde. Podle
posledního sčítání dopravy v kraji (2005), které bylo uveřejněno dne 2.10.2006
ve Vysočině Dnes má zmiňovanou průjezdnost 40 tis. vozidel pouze dálnice
D1. Žďár nad Sázavou má tyto průjezdy: průtah I/37 - 16 425, výpadovka
na Brno - 9 054, na Nové Město na Moravě - 10 941, na Havlíčkův Brod
- 9 420, na Vojnův Městec - 6 467, na Jihlavu - 8 354. Města, které starosta
jmenoval mají tyto průjezdy: Havlíčkův Brod: průtah I/38 - 15 143, I/34
- 21 711, výpadovka na Jihlavu - 8 384, na Habry - 6 679, na Humpolec -
7 738, na Pardubice - 9 257. Moravské Budějovice: průtah I/38 u autobus
nádraží - 10791, na náměstí Míru - 11 294, výpadovka na Znojmo - 8 262.
Čáslav, je ve Středočeském kraji a dnes již má obchvat vybudovaný. Průjezdy
v roce 2000 byly následující (v závorce jsou uvedeny počty aut po vybudování
obchvatu): průtah I/38 - 14 347 (7 900), na Kolín - 11 935 (4 501), na
Chrudim - 8 158 (7 654), na Golčův Jeníkov - 12 324 (3424). Po obchvatu
Čáslavi projíždělo 11 269 aut v roce 2005.
Z uvedeného
je zřejmé, že dopravní situace ve Žďáru nad Sázavou je srovnatelná s
městy, které obchvat budují a nabízí se otázka proč starosta města takto
nepravdivě informuje občany.
Je samozřejmě
lehčí, třeba na základě nepravdivých informací, svést všechno na stát a
nedostatek financí, než přiznat to, co řekl na stejné straně novin v roce
2006 šéf žďárské správy a údržby silnic Zdeněk Vacek: „O obchvatu se hovoří
snad dvacet let, ale zatím se jeho výstavba neřeší. Plánují se stavby okružních
křižovatek.“
Není to tak
dlouho, a všichni kdo se zajímají o tuto problematiku ve Žďáru si to pamatují,
co starosta mluvil o obchvatu pouze jako o science fiction a na schůzi
zastupitelstva města v roce 2007 hřímal: „... určitě nebudeme dál vykupovat
pozemky za desítky milionů po trasách kde nakonec stát ještě zadá nějakou
další alternativní vyhledávací studii a zjistí, že ono je nejlepší vést
to někudy jinudy i za cenu toho, že se nestihnou evropské dotace do roku
2013 a my nebudeme vykupovat zbytečně za desítky a stovky milionů
pozemky, prostě to dělat nebudeme“!
Pravda je,
a potvrdili nám to i pracovníci Ředitelství silnic a dálnic, že město Žďár
v minulých letech neprojevovalo potřebnou a důraznou snahu o řešení obchvatu
a promarnilo tím mnoho času na přípravu obchvatu. Dovolujeme si tvrdit,
že změna v postoji města k obchvatu nastala teprve po trvalé aktivitě našeho
občanského sdružení, které se snažilo a dále snaží vysvětlit zastupitelům
výhody, které plynou z investice města do projekční přípravy obchvatu.
To se nám podařilo naším vystoupením na schůzi zastupitelstva města 13.12.2007
a na základě toho se v roce 2008 provedly, ve spolupráci města a Ředitelství
silnic a dálnic, první přípravné práce jejíchž výsledkem je vypracovaná
technická studie obchvatu v letošním roce.
Je to jen
důležitý začátek cesty k vybudování obchvatu. Je třeba postupovat neprodleně
dál. Nejde zatím o výkupy pozemků za desítky milionů, ale o přípravu kompletní
potřebné dokumentace, na které se bude město podílet několika málo procenty
ze svého rozpočtu. Jde však zejména o trvalou snahu a tlak na všechny orgány
státní správy a ministerstva, který by neměl být nikým z vlastních řad
zpochybňován. Město musí státu trvale signalizovat, že to myslí s
obchvatem vážně a že je pro něj obchvat skutečně prioritou.
Vnitřní komunikační
propojení tzv. malý obchvat Pod vodojemem je opravdu dlouho diskutovaným
tématem a předmětem sporu mezi naším sdružením a radnicí, ale i sporu mezi
občany v dotčených lokalitách města.
V této souvislosti
jsou v tisku uváděny velmi často nepravdivé informace o postoji občanského
sdružení Budoucnost.
Základem našeho
postoje je požadavek, aby propojovací komunikace mezi ulicí Wonkovou a
Novoměstskou byla provedena přesně v souladu s územním plánem města, který
byl schválen v roce 2003. V územním plánu je zakotveno řešení, na němž
se shodli dopravní inženýři, na které se starosta v článku odvolává, při
vypracování územního plánu. Tím je vše co bylo před 40. lety neplatné a
již nepodstatné.
Co to znamená?
Tato propojovací komunikace, žádný malý obchvat územní plán nezná, musí
být provedena jako místní obslužná (to znamená s možností výjezdu
z přilehlých objektů) a vybudována má být až po vybudování městského obchvatu
v celé jeho trase.
Pokud by nebyl
územní plán dodržen a jmenovaná spojnice by byla provedena před uvedením
obchvatu Žďáru do provozu, stane se v podstatě přeložkou silnice I/37,
která nyní vede přes náměstí a bude v plné míře nejzatíženější komunikací
ve Žďáře. Počet vozidel po této spojce projíždějících bude téměř 3 x vyšší
než v současnosti na ulici Neumannově. Na tom se opět dopravní inženýři
shodli při podkladech územního plánu i dalších studiích v současnosti.
A proti tomuto, pro Žďár nebezpečnému kroku, je namířena aktivita občanského
sdružení Budoucnost.
Je nutné říci,
že jedině nedodržení platného územního plánu vyvolává potřebu vybudování
rozsáhlých hlukových bariér a podstatné zhoršení životního prostředí částí
města Vodojem a U průmyslové školy. A to si ne všichni zde žijící občané
uvědomují. Mnozí se mylně domnívají, že je před dopadem trojnásobného provozu
na komunikaci ochrání odsunutí komunikace o třicet metrů od jejich domů.
Starosta v
článku říká, že společným cílem radnice je co nejvíce odklonit dopravu
z centra. My dodáváme, jediným rozumným řešením jak odklonit dopravu z
centra města a podstatně ji snížit ve všech ulicích je pouze vybudování
obchvatu města. Řešením není převedení dopravy z centra do hustě obydlené
části města. Proto vyzýváme volené i výkonné orgány města k intenzivnímu
tlaku na co nejrychlejší pokračování ve zpracování potřebné dokumentace
pro realizaci obchvatu, abychom byli připraveni na možnost krytí výstavby
obchvatu ze státních financí.
Víme, že to
nyní bude těžké, ale jen připravená města mohou uspět!
.
Občanské
sdružení Budoucnost Žďár nad Sázavou
O aktivitách
sdružení se dozvíte více na www.budoucnost.nazory.cz
.
Poznámka
redakce
O reakci na
tuto problematiku požádáme samozřejmě starostu Žďáru nad Sázavou Jaromíra
Brychtu. Nechci a nemohu v tuto chvíli působit v roli jeho "obhájce", nicméně
lze s úspěchem polemizovat o tom, co v této věci učinil a co měli nebo
mohli udělat jiní. Protože mě neutěšená dopravní situace ve Žďáře dlouhodobě
zajímá, troufám si tvrdit, že o tom mám poměrně rozsáhlou povědomost. Především
o obchvatu města se ve Žďáře hovoří mnohem delší dobu než právě oněch zmiňovaných
20 let. Pokud je mně známo, úvahy o jeho vybudování se zde objevily mnohem
dříve, minimálně v 70. létech minulého století, nikoli však na tehdejších
"oficiálních" místech, ale u místních občanů, které, mimo jiné, zaráželo,
že silnice l.třídy a tím i celkový dopravní provoz je veden centrem města.
Oficiálním protiargumentem bylo to, že město nemůže být "mrtvé", došlo
k demolici celé řady objektů na náměstí i přilehlých ulicích a také Zámku
Žďáře. Ten moment, že tím město v podstatě ztratilo své centrum, je věc
jiná. Mezitím došlo také zastavění některých eventuelně možných lokalit
pro vybudování dalších komunikací. Žďár tedy ,,zdělil" velmi složité dopravní
řešení - frekventovanou komunikaci l.třídy, vedoucí centrem města a řadou
obydlených částí (Libušín) a také dvě křižovatky, do nichž je svedena značná
část dopravního provozu. Pokud je mně známo, proběhla od 90.let minulého
století až do současnosti celá řada měření hustoty dopravního provozu s
výsledky takovými, které údajně v relaci s jinými lokalitami a nedostatkem
finančních prostředků neumožňují výstavbu obchvatu ve Žďáře v reálném časovém
období. Je zde však navíc, podle mého názoru, ještě jeden velký, neřkuli
zásadní problém, a tím jsou trasy objízdných komunikací. Laicky lehce uvažovaná
trasa a velmi logicky vedoucí, a to od Stržanova s napojením u Mělkovic
na ,,novoměstskou" bude jistě narážet na problém ochranného pásma Zelené
hory a také na některé lokality, kde se mají, dle mých informací, nacházet
chráněné rostliny a živočichové. Samozřejmě bychom mohli pokračovat dále,
nicméně tím nechci konstatovat, že výstavbou obchvatu Žďáru nad Sázavou
se není třeba zabývat. Jedná se o záležitost navýsost nutnou. Současně
je ale jistě nutná výstavba dalších komunikací, kupř. spojení ulic Jamská
a Novoměstská apod., mohli bychom například také diskutovat o tom, zda
faktické provedení kruhových objezdů na ulici Brněnské je v této konkrétní
podobě dobrým řešením. Jistě bychom nalezli celou řadu dalších lokalit
a témat, které souvisejí s celkově neutěšenou dopravní situací ve městě.
V rámci objektivity a také skutečnosti, že se jedná o problematiku značně
komplikovanou a složitou, je třeba konstatovat, že za skutečnost, že v
současné době neexistuje ve Žďáře nad Sázavou obchvat, není tak, podle
mého názoru, vinou starosty Žďáru nad Sázavou Jaromíra Brychty, což by
mohlo z předchozího textu vyplynout. Snad ještě na dokreslení - již
celou řadu let diskutuji poměrně často na různá ,,žďárská" témata s obyvateli
města. Zdaleka ne všichni, řekněme, v oněch uplynulých patnácti létech,
spatřovali výstavbu obchvatu jako prioritní záležitost.
.
Jiří
Pokorný, vydavatel
|
.
poslední
aktualizace stránky: 14.12.2009
|